Slovenská technická univerzita v Bratislave

Počátky vysokého technického školství na Slovensku sahají do roku 1762, kdy byla v Banské Štiavnici založena Banská akademie. Její založení se stalo významným mezníkem iv dějinách evropského vysokého technického školství, protože to byla právě Banská akademie v Banské Štiavnici, kde se poprvé i technické vědy začali vyučovat univerzitním způsobem. Svou vysokou odbornou úrovní během své více než sto padesát roční činnosti vytvořila technickému vzdělávání na Slovensku bohaté tradice.

Výsledkem dlouholetého úsilí o ustavení první polytechniky na Slovensku, trvajícího téměř dvě desetiletí, bylo její uzákonění. Dne 25. června 1937 vstoupil v platnost zákon č. 170 Sb a n. schválený Národním shromážděním Československé republiky, kterým se v Košicích zřídila Vysoká škola technická Dr. M. R. Štefánika.

Škola byla v první etapě konstituována se třemi odděleními a oddělení inženýrského stavitelství konstruktivního a dopravního, oddělení inženýrského stavitelství vodního a kulturního a oddělení zeměměřičského inženýrství. Další odbory a oddělení se měly otevírat postupně podle potřeby. I když škola nebyla hned od svého počátku zřízena se všemi technickými odbory, byl to i tak významný čin v kulturně-společenských dějinách Slovenska.

Otevření prvního školního roku se konalo 5. prosince 1938 v dočasném sídle školy v Martině, kde se škola urychleně přestěhovala po Mnichovské dohodě a Vídeňské arbitráži, když jižní části Slovenska, včetně města Košic, byly připojeny k Maďarsku.

Do svého nynějšího sídla v Bratislavě se škola přestěhovala v roce 1939 již pod novým názvem Slovenská vysoká škola technická, který jí byl dán ještě během působení v Martině v únoru 1939. Zákon č. 188 Sl. z. ze dne 25. července 1939 dal škole právní podklad pro její kompletní budování. Namísto tří oddělení zřídil školu se šesti odbory (dobový název fakult) s dvanácti odděleními:

1. Odbor inženýrského stavitelství
2. Obor speciálních nauk
3. Odbor lesnického a zemědělského inženýrství
4. Obor Strojírenské a elektrotechnické inženýrství
5. Obor chemickotechnologické inženýrství
6. Obor obchodního inženýrství.

Z těchto oborů se postupně otevřelo v průběhu let 1939-1941 prvních pět oborů s osmi odděleními v čele s děkany.

K zakladatelem školy a jejích jednotlivých oborů patří takové významné osobnosti jako byli profesoři:

Juraj Hronec první rektor
dále Karel Křivanec, Jozef Kaucký, Karel Havelka, Dimitrij Andrusov, Peter Danišovič, Emil Belluš, Dionýz Ilkovič, František Valentýn, Mikuláš Gregor, Juraj Gašperík, František Kozma, Josef Čabelka, Jan Gonda, Ludvík Kneppo, Štefan Schwarz a další, díky kterým byla škola vzápětí od jejího vzniku budována po vzoru evropských technických univerzit.

Na půdě školy se položily základy nejen klasických technických oborů a architektury, ale i přírodovědných, lesnických, zemědělských, hornických a výtvarných oborů, z nichž se po jejich vyčleněním od STU postupně vytvořili samostatné vysoké školy.

Usnesením SNR ze dne 25. dubna 1946 se na SVŠT zrušil Obor lesnického a zemědělského inženýrství, protože se stal základem pro vznik samostatné Vysoké školy zemědělského a lesnického inženýrství, která v Košicích působila až do jejího rozdělení v roce 1952. Počínaje rokem 1946/47 se otevřelo na Odboru inženýrského stavitelství oddělení architektury a pozemního stavitelství. V září 1947 bylo oddělení kreslení a malování pro kandidáty učitelství na středních školách přičleněny k Pedagogické fakultě České univerzity.

Vysokoškolský zákon č. 58/1950 Sb. ze dne 18. května 1950 podstatně zasáhl do všech základních oblastí života školy - organizační, řídící, pedagogické i vědeckovýzkumné. Protože zákon jako základní složky vysoké školy definoval jen fakulty (ty byly do roku 1950 jen na univerzitách), jedním z prvních organizačních opatření na škole po vydání zákona bylo přejmenování dosavadních oborů školy na fakulty. Od školního roku 1950/51 měla SVŠT tyto fakulty:

1. Fakulta inženýrského stavitelství
2. Fakulta strojního a elektrotechnické služby
3. Chemická fakulta
4. Fakulta speciálních nauk
5. Fakulta architektury a pozemního stavitelství

Začátkem padesátých rokovdošlo na SVŠT k některým změnám ve stávající struktuře fakult.

Fakulta strojního a elektrotechnické služby se rozdělila na Strojnickou fakultu a Elektrotechnickou fakultu.
Z oddělení hornického inženýrství Fakulty speciálních nauk vznikla ve školním roce 1951/52 Hornická fakulta. Tímto aktem současně zanikla Fakulta speciálních nauk. Její druhé oddělení zeměměřičského inženýrství se začlenilo do Fakulty inženýrského stavitelství. Hornická fakulta byla od školního roku 1952/53 vyčleněna ze SVŠT a začleněna do nově zřízené Vysoké školy technické v Košicích. V témže roce začala na SVŠT působit Fakulta ekonomického inženýrství se třemi směry: chemickým, stavebním a strojírenským. V roce 1960 byla tato fakulta zrušena a její tři směry byly přičleněny k příslušným fakultám. V témže roce došlo ke sloučení Fakulty inženýrského stavitelství a Fakulty architektury a pozemního stavitelství na Stavební fakultu.

V roce 1965 došlo ke změně názvu Chemické fakulty k chemicko fakulta.

V roce 1976 se studium architektury vyčleněno ze Stavební fakulty a vznikla samostatná Fakulta architektury.

S účinností od 1. ledna 1986 vznikla Strojárskotechnologická fakulta se sídlem v Trnavě, která byla v roce 1991 přejmenována na Materiálovotechnologickú fakultu.

Zákonem SNR s účinností od 1. dubna 1991 přijala Slovenská vysoká škola technická současný název Slovenská technická univerzita v Bratislavě.

K 1. lednu 1993 byla zřízena v Trnavě Fakulta odborných studií, která po dvouletém účinkování v roce 1995 zanikla.

S účinností od 1. 11. 1994 byla přejmenována Elektrotechnická fakulta na Fakultu elektrotechniky a informatiky

Dne 1. července 2001 byla chemickotechnologické fakulta přejmenována na Fakultu chemické a potravinářské technologie.

K 1. říjnu 2003 byla zřízena Fakulta informatiky a informačních technologií.

V současnosti má Slovenská technická univerzita v Bratislavě 7 fakult.
Web www.stuba.sk